Krištof Kintera: Vše, co žije vlastním životem

Výstava, která vás nenechá chladnými!

Už  je to nějaký pátek, ale i tak jde stále o aktuální věc. Nebudu vám nic nalhávat. Jako správná čecha - co je zadarmo, to se přece počítá! A pokud jde o kulturní vložku, tak to platí dvojnásob. O akci jsem se dozvěděla díky spolužákovi a jak už jsem naznačila, vstup je ZADÁČO. Lavina fotek z týhle výstavy na Instáči už pominula. Možná proto píšu ten článek až teď 😅  

Takže pro ty, kteří jsou ještě panicové, co se týče návštěvy výstavy NERVOUS TREES jejímž autorem je Krištof Kintera (, o kterém jsem do té doby, přiznám se, neslyšela) máte jedinečnou příležitost toto tvrzení zlomit a to do 26. listopadu. Místo činu je v Galerii Rudolfinum a mě jakožto milovnici, ale zároveň amatérce, co se týče umění tohle zvedlo mandle! Samozřejmě v dobrém slova smyslu. Takže si vás dovolím trošičku navnadit 😈

více info:  http://www.galerierudolfinum.cz/cs/vystavy/prave-probiha/kristof-kintera-nervous-trees/

• Než začneš nasávat umění...

... je dobré se posilnit. S kamarádem jsme měli hlad a byl čas oběda. Navíc jsme chtěli poklábosit, abychom později měli prostor si výstavu opravdu užít a vnímat ji. Dlouho jsme chtěli navštívit bistro/kavárnu Phill's Twenty7. Sídlí v Holešovicích a nejen, že se zde můžete naobědvat, dát si dobrou kávu či mňamózní zákusek, ale navíc interiér je opravdu příjemný. Při fajn počasí funguje i menší zahrádka. Takže kdo jste kávový povaleč a rád trávíte čas s přáteli ve fajn podnikách, můžu vřele doporučit.

 Odkaz zde: http://twenty7.cz/www/

Nejdřív tedy následoval obídek, abychom zahnali zvuk kručícího žaludku. Já si dala těstoviny s dýňovou omáčkou, sýrem a šalvějí a bylo to fakt výýýýborný. K pití domácí malinovou limču haha 😃. Pak následovalo to kafčo a pokec, ale to už venku, protože bylo krásně a byla škoda být zalezlí uvnitř. Po asi dvou hodinách, kdy jsme si s Vojtou vylíčili všechny naše životní slasti i strasti, jsme vyrazili. 

Bez dobrého jídla, pití a klábosení by to nešlo, že?

• Subjektivní průvodce lesem nervózních stromů 

Tak se jmenuje taková malá knížečka, kterou si určitě u vstupu do galerie nezapomeňte vzít. Lépe se tak budete v celé výstavě orientovat (vzadu je mapka výstavy) a jsou tam i odborně vykreslené popisy k jednotlivým objektům 😊 První objekt, který jsme viděli byl jednoduše spadlej lustr. Prostě roztříštěnej lustr na zemi. Ale i taková obyčejná a ještě ke všemu zdevastovaná věc je vnímána jako umění a dokáže v každém z nás vyvolat nějaké pocity. Střídavě se rozsvicel a pak zhasínal. Respektive blikal, protože byl přeci jen poškozený. To je právě to, co mě oslovilo. Objekt mě vtáhnul jaksi do děje. Jakoby spadnul právě teď a já byla u toho. A teď co s tím? No, jelikož jsem na výstavě tak nasaju dojmy, vyfotím a jdu dál 😂😂

Střepy přinášejí štěstí a štěstím byla návštěva právě téhle výstavy

V další místnosti jsme nalezli "Postnaturalia". Jedná se o instalaci, která se rozprostírá přes jeden a půl sálu. Ta si očividně žije po svém. Přesně takový je jeden z pocitů, který získáte. Může zároveň jak okouzlit, tak děsit. Jelikož je to opravdu ohromné, tak nezbývá nic jiného než se pídit metr po metru a vnímat především očima jednotlivé úryvky instalace, proto jsou fotky tak detailní. Super na téhle části je, že každý v jednotlivých objektech vidí něco jiného. Přiznám se, že občas jsem v tom neviděla ale vůbec nic 😅

Část Postnaturalia

Část Postnaturalia 2

• Štětky, lešení a velký bum! 

Hned objasním tenhle všehochuť podnadpis, aby nedošlo k nějakému nedorozumění 😅 Když jsme vešli do další místnosti, rázem jsme se ocitli v dílně. Aby to mělo takovou hezkou "pracovní příchuť" vyzkoušet na vlastní kůži můžete i lešení, na kterém se nacházejí také různé výtvory a objekty. Ten kdo má ale fobii z výšek, ať tam radši neleze! 😂 I já jsem měla chvilkama co dělat a to strach z výšek nemám. Lešení totiž, ne že by bylo vyloženě vratké, ale vydávalo "zajímavé" zvuky a tím, že nás tam bylo fakt x lidí, to bylo o to víc děsivější 😂 Každopádně kdo to přeci jen riskne, jakoby se ocitl rázem v nějaké garáži či co. Všude různé plakáty, kresby a směs všeho, co člověk přeci jen nechce vyhodit (co kdyby se to jednou hodilo). Při takových okamžicích si vzpomenu na moji milovanou babičku. Ta taky ve sklepě shromažďuje všechno možné a o to raději se v tom hrabe hahaha, určitě máte každý taky někoho takového v rodině 😂. Nic proti, babi, každej máme záliby v něčem jiném.

Občas jsem nevěděla, kam dřív koukat. Na výstavu je dobré mít dostatek času, aby to člověk mohl hezky vstřebat 

Tady jsou ty štětky, o kterých jsem mluvila... Strašně mě to pobavilo 😂

Malby, kresby, jak chcete.. Uprostřed Demon of Growth a řecká dvojka za názvem. - na další fotce si květina žije vlastním životem

Demon of Growth 2 což je (pro ty, kteří nečtou popisky u fotek) instalace na fotce uprostřed. A mě to připomíná - nemůžu si pomoc - takový ty barevný koule, který bývaj v dětských koutcích 😂😂😂jako bych se vrátila do dětských let. Moc hezká nostalgie. Díky tomu jsem nabyla spokojenosti, protože když byl každý z nás malé děcko, byli jsme šťastní a bez starostí. Jupí jej! Takže za mě názor na tuhle věc určitě super. 

• Jednoduché obrazy, které ti mají co říct 

Čím jednodušší obraz, tím složitější (zn. zajímavější) popis. Autor si dokázal pohrát jak s materiálem, tak barvami, ale i myšlenkou a textem. Některé vás rozesmějí, jiné donutí se zamyslet. V jednoduchosti je krása a v tomto případě zároveň nějaké poslání či heslo. Stačí jen číst mezi řádky a mít otevřenou mysl... A výsledek se dostaví sám! 

Popisky skvěle vystihují dnešní dobu, co říkáte?

Asi nejjednodušší dílo vůbec... Prostě BASIC YELLOW PROBLEM 😂

Co dílo, to poslání

• Když socha žije...

Hřebem výstavy, jak už sám název napovídá, jsou báječné, ale zároveň nervózní stromy. Tyhle dva protiklady se v jednom shodují. V pohybu. Právě tím jsou tyto "sochy" (v příručce se píše, že v této části výstavy se Kintera stává sochařem, takže proto používám slovo sochy) výjimečné. Ať už se hýbají doslova, svítí nebo je pohyb sochy jen naznačen, je úžasné sledovat, jak něco neživého žije! 

Nervous Trees

Muflon vzpínající se k nebi nebo malé cosi, jenž se chytá za svou ještě menší hlavičku

Objekt s názvem: The Past Thinking About the Future when Watching You 

• We All Want to Be Cleaned! 

Intimní versus veřejné, ztráta kontroly nad aparáty nebo cyklický pohyb. To všechno v jednom naleznete u instalace We All Want to Be Cleaned (, která je poslední a zároveň nejnovější z celé výstavy) neboli u těch praček, které už jste určitě zahlédli někde na Instagramu 😂 A světe div se, vážně perou a ždímají! 😂Doufejme, že nám nikdy domácnost nepřeroste přes hlavu, mohlo by to dopadnout totiž nějak takhle... 

We All Want to Be Cleaned 

DOUFÁM, ŽE BUDETE ODCHÁZET STEJNĚ SPOKOJENI

 JAKO JSEM ODCHÁZELA JÁ 😇

S úsměvem na tváři a milou vzpomínkou na pana autora