Pro dobrotu na žebrotu aneb Když si šlapeš po štěstí
Ve spěchu těch všedních dnů, které jsou zároveň o to víc uspěchanější, protože období „válení si šunek“ už oficiálně skončilo, Vám chci přetlumočit můj další zážitek. Ten shodou okolností pochází právě z toho již výše zmiňovaného období, až na to, že každý ho využívá po svém a trochu jinak. V mém případě to bylo na party - teď ať vás honem rychle opustí ta myšlenka, že jsem typická propálená pařmenka, protože doby, kdy tomu tak bylo, jsou bohužel (nebo bohu dík - můžete si vybrat) pryč.. 😅
• Nečekaly jsme, že budeme čekat
Marně se snažím vybavit si, co to bylo za den, protože ani o
prázdninách, ani ve světě zaměstnaných lidí nemá člověk páru o tom, co je za
den. Tuším, že to byl pátek, ale klidně se nabízí i středa nebo jakýkoliv
z dalších pěti zbylých dní v týdnu 😂
Tak tedy – konec okecávaček, přejdeme rovnou k věci. Jednoho večera, jsem s kolegyňkou Sabinou vyrazila do víru velkoměsta s tou představou, že si dáme pár skleniček a půjdeme zas domů. Ale nač tak skromně – prostě my, dvě mladé, pohledné a navíc single holky, jsme vyrazily do té pražské divočiny okouknout, co nového nabízí 👌
Měly jsme namířeno do jednoho z pražských klubů, kde se ale na vstup čekalo asi půl hodiny. Nicméně když už jsme se konečně dostaly dovnitř – celé žíznivé, protože to čekání bylo fakt vyčerpávající, zjistily jsme (k našemu nemilému překvapení), že to není zdaleka poslední čekání, které nás ten večer čeká.
U baru, který byl obklopený lidma ze všech stran, (ano u toho baru, který jsem měla problém nejdřív vůbec najít) jsme stály další půl hodinu, když v tom jsem zavelila: „A dost! Jdeme pryč, tady nebudu, Sabi..“ Procpaly jsme se mezi lidma zpátky k východu a sedly do taxi směr Ječná ulice na I. P. Pavlova.
Klub č.2 byl poloprázdný a tak nám to vyhovovalo mnohem více. Navíc jsme si užily spoustu srandy. Tancovaly jsme, popíjely, bavily se s lidma, taková ta klasika. Ale hřeb večera měl teprve nastat.
Tak tedy – konec okecávaček, přejdeme rovnou k věci. Jednoho večera, jsem s kolegyňkou Sabinou vyrazila do víru velkoměsta s tou představou, že si dáme pár skleniček a půjdeme zas domů. Ale nač tak skromně – prostě my, dvě mladé, pohledné a navíc single holky, jsme vyrazily do té pražské divočiny okouknout, co nového nabízí 👌
Měly jsme namířeno do jednoho z pražských klubů, kde se ale na vstup čekalo asi půl hodiny. Nicméně když už jsme se konečně dostaly dovnitř – celé žíznivé, protože to čekání bylo fakt vyčerpávající, zjistily jsme (k našemu nemilému překvapení), že to není zdaleka poslední čekání, které nás ten večer čeká.
U baru, který byl obklopený lidma ze všech stran, (ano u toho baru, který jsem měla problém nejdřív vůbec najít) jsme stály další půl hodinu, když v tom jsem zavelila: „A dost! Jdeme pryč, tady nebudu, Sabi..“ Procpaly jsme se mezi lidma zpátky k východu a sedly do taxi směr Ječná ulice na I. P. Pavlova.
Klub č.2 byl poloprázdný a tak nám to vyhovovalo mnohem více. Navíc jsme si užily spoustu srandy. Tancovaly jsme, popíjely, bavily se s lidma, taková ta klasika. Ale hřeb večera měl teprve nastat.
• Ale choděj spolu ne?!
"Koukej, Sabí, to je hezká bloncka co?" házela jsem očkem po opravdu krásný blonďatý slečně a to nemám blondýny moc ráda..
"Koukáš po holkách jo?" začala se smát.
"No, tak jako je hezká, já ráda uznám, když je holka pěkná.. Hele a ten kluk vedle ní, to je asi její přítel, co? To vypadá, že se hádaj.."
"To je dneska běžný, hádat se klidně i před lidma. Takže bych se ani nedivila.."
"Noo, jako ona asi žárlí, protože koukej, on furt čumí po jinejch babách..," pronesla jsem otráveně a dodala jsem, že právě teď kouká zrovna na nás. 😂😂
"Tak tam nečum, Veru," pronesla a pak usrkla vína.
"Hele, nepůjdem už pomalu? Stejně za chvíli zavíraj a já chci někam na snídani haha"
"Jsi blázen ne? V půl 5 chceš jít někam snídat?!" zakňourala Sabča a koukla na mě psím pohledem.
"To vymyslíme potom, hlavně už pojď, nedá se tu dejchat.."
Sabča do sebe kopla zbytek vína a šly jsme. Ve chvíli, kdy jsme vyšly ven, jsme spatřily ten pár, kterej jsme předtím "rozebíraly". V duchu jsem si říkala, že ten kluk má tak krásnou holku a ještě má potřebu čumět po jinejch, achjo.. Lovila jsem telefon v kabelce, když v tom jsem zaslechla jak mě chlapskej hlas zdraví. Zvednu hlavu a vidím toho týpka od blondýnky.
"Tak jak to jde?"
"Hele, dobrý, jsme akorát na odchodu..," pronesla jsem odměřeně.
"A pokračujete někam?," vyptával se mě. Moje oči zas visely na té blondýnce, která o kousek dál nervózně přešlapovala a někam volala.. V tu chvíli jsem jemně řečeno chytla nervy.. Koukla jsem se mu upřeně do očí, položila ruku na rameno a řekla:
"Do toho je ti velký kulový, kamaráde, ty bys měl radši pokračovat za svojí přítelkyní, máš pěknou holku, tak si toho važ," a obrátila jsem pohled zpátky na ni.
Dámy a pánové, reakce toho kluka mě hodně překvapila!
• Jeden velkej fór Aneb asi se už holky nikdy nezastanu
On se mi normálně vysmál do obličeje..
"Čemu se jako směješ? Já to myslím vážně..," snažila jsem se ho odpálkovat ještě víc..
"Hele, to je jedno.."
"Co je jako jedno? Já si myslím, že když jdeš někam se svojí holkou tak s ní máš taky snad jet domu, ne?!" zvýšila jsem na něj hlas, ale on u mě furt stál a smál se.
"Vdyť to je moje ségra! Nikol, Niky! Pojď sem, tady slečna mi nevěří, že nejsi moje přítelkyně.."
Říkám vám, zůstala jsem stát jako opařená, doslova a do písmene. 😅😅
"Dobrý večer, ahoj, jo to je vážně můj brácha Martin," pronesla křehkým hláskem..
"Ježiš, já se strašně moc omlouvám, lidi," střídavě jsem koukala nejdřív na něj a pak na ni.
"Já myslela, že jste pár, vevnitř to vypadlo, že se hádáte a taky tady tvůj brácha furt čuměl po holkách, tak jsem si říkala, co to je zač.." snažila jsem se to zachránit záchvatem smíchu, ale už bylo asi pozdě. Trapnější ta situace už být nemohla 😂😂😂
Začali se smát taky, no asi mě v tom nechtěli nechat nebo jim to přišlo taky vtipný (doufám, že ta druhá varianta).
"Tak já tady chci s Tebou navázat kontakt a ty na mě takhle spustíš jo? No Tebe bych domu nechtěl," smál se a bylo vidět, že si vychutnává to, jak jsem se ztrapnila.
"Tak já myslela, že spolu chodíte, chtěla jsem se zastat holky.." vysvětlovala jsem.
"Vdyť jo, já to myslím ze srandy, navíc nejsi první, která si myslí, že jsme pár, viď?" podíval se na Nikol a ta jen přikývla.
"Hlavně my spolu trávíme i docela dost času...," doplnila ho asi aby bylo jasno 😃
"... Ale dneska se chtěl seznámit asi i s někým novým, nějakou hezkou slečnou...," koukala na mě.
"A já to takhle podělám, coo," pronesla jsem celkem utrápená myšlenkou, že jsem si právě totálně po*rala šanci na rande s takovým hezounem. 😭😭😭
"Neee, však se nic nestalo, v pohodě.. Prostě nedorozumění.." uklidňoval situaci.
"Každopádně, asi už pojedem dom, za chvíli by mělo dorazit taxi.." prohodila Nikol.
"Noo, my už taky asi půjdeme dom nebo vlastně na snídani, co Sabi?"
Sabča jen zoufale kývala, bylo na ní vidět, že by nejradši zdrhla dom, ale nechtěla mě v tom nechat.😀
Za pár minutek přijel taxik, naskákali tam oba a už jsem je v životě neviděla.. Ale tuhle "příhodu" respektive "nehodu" budu mít v hlavě asi až dokonce života 😄😅
A ponaučení? Příště se na nějakou holku vykašlu a budu myslet na sebe 😂😂
PS: Aspoň máme se Sábou hezké fotky ("hezké") 😂😂
PS: Aspoň máme se Sábou hezké fotky ("hezké") 😂😂
![]() |
Holky ve víru velkoměsta |
![]() |
Red lips & black shirt - like a twins |
Komentáře
Okomentovat